Před pár dny skončila anketa ALBUM ROKU. S-KORE se jako jediný interpret zúčastnil s dvěma deskami. Jedna byla nakonec první a druhá byla, jak jinak než – druhá. Ani jedna se přitom u nás nedočkala recenze. Tenhle starej dluh na povrch vyplaval právě nyní, poté co je anketa u konce a vítěz jasný. Proto si dnes můžete dát dvojrecenzi na obě alba, která o první příčku soutěžila prakticky jen mezi sebou. Určitě je na místě se zeptat – šlo jen o chvilkový let na vrchol nebo se S-KORE zapíše hiphopovým fanouškům za kšiltovky? Zapomeneme na dopisy? Nebo rovnou na všechno?
S-KORE je kontroverzní osoba. O tom žádná. Říká to o sobě on sám, říkají to jiní. Rád provokuje. Útočí, ale ne samoúčelně, vždy přesně ví, čeho chce dosáhnout a jak posluchače dostat do varu. Nemusí jít zrovna o song Exodus, kde se naváží do všech pozerů, náctiletých zfanatizovaných hopíků a odkrývá pravý obraz současného hiphopu. Ostře se vyhraňuje a vybízí k národní hrdosti a vlastenectví. Ukazuje, že zná historii, ví proč říká to, co říká. Inter arma silent musae (přísloví od Cicera – Ve válce Můzy mlčí), Protestsong a Paní doktorko jsou tracky, kde jde o přímé politické téma. Jinde ale píše mezi řádky a vždy nabízí něco navíc.
Nelze psát recenzi na S-KOREho a nezmínit prášky. Zcela fatální téma, kterým jsou obě desky prolezlé od začátku dokonce. A možná zrovna tohle je důvod jeho úspěchu. Píše o sobě, o svých stavech, o vizích, halucinacích, vysazení, ale hlavně o skutečnosti. Jeho výraz je natolik přesvědčivý, že nelze, než věřit, že vše prožil. Dobrou ukázkou jsou Werther, Pohádková a Na konci cesty. Z trochu jiného úhlu hodnotím Vstávej! a Další den v ráji, kde je citelný motivační faktor povzbuzující každého zkrachovalce, aby nezkláněl hlavu a hlavně bojoval dál, protože „není důvod to vzdát“. Každopádně se dozvíte spoustu zajímavostí ze života člověka závislého na antidepresivech, včetně jejich názvů a barev.
Osobnější zpovědi a lásku hledejte spíše na druhém albu. Zatímco na prvním jde především o příběhovku Dal jsem ti všechno, na EP Zapomeň na všechno je toho víc – Poslední koncert a Zapomeň na všechno, se kterýma by se S-KORE nemusel stydět útočit na diskotékovou hitparádu a trochu klasičtější Byl jsem stejnej a Rezignace, který mi ale přijde textově slabší.
Do jiných kategorií bych zařadil Charlotte Buff – sebevražedný emo track na pozadí landovské kytary. Poslední track, kterej jsem nezmínil je Šípková Růženka – psychovize, která textem připomíná starýho dobrýho Slima. Více skeptičtější už jsem k diskofilnímu refrénu.
Možná teď už trochu tušíte, o čem je všech 16 songů z těchto dvou alb. Jde o mix originality, melancholie, deprese, tvrdosti, vlastenectví a lásky. S-KORE opakovaně řekl, že ho nezajímá, co bude o jeho věcech napsáno. Že dělá to, co chce, jak chce a nejlépe jak umí. Nicméně si myslím, že v druhém albu značně přepísknul se svým zvýšeným sebevědomím a disko hudbou především v první polovině desky. Ovšem tím taky moje kritiky zhruba končí. Vše je kvalitně nahráno, prskání do majku už tak nějak patří ke S-KOREho osobnímu kolorytu a flow. Píše o reálných věcech, lidech, stavech. Používá originální melodie a otevřeně vystupuje proti samplování a přebírání hudby. Na různých místech vkládá do textů poselství a skryté významy. Motivuje ostatní vlastním příkladem. Musím zmínit i vizuální stránku internetových releasů – je vynikající! S-KORE je takový, jaký je a myslím, že to tak i zůstane. Milovaný nebo nenáviděný.
Dopisy z Waldheimu (2010)
- 01. Exodus
- 02. Dal jsem ti všechno
- 03. Inter arma silent musae
- 04. Werther
- 05. Protestsong
- 06. Pohádková
- 07. Na konci cesty
- 08. Vstávej
Zapomeň na všechno (2010)
- 01. Poslední koncert
- 02. Zapomeň na všechno
- 03. Paní doktorko
- 04. Šípková růženka
- 05. Byl jsem stejnej
- 06. Rezignace
- 07. Charlotte B
- 08. Další den v ráji
Komentáře: 12
Lépe bych to nenapsal, bod autorovi!
Kdyby hlasování do ankety bylo přístupné od 18, tak by asi bylo všechno jinak.
Spydy: tak to máš pravdu, třeba PSH by pak nedostali ani hlas
illu: díky…
Spydy: kdyby, kdyby…
tohle nejde hodnotit negativně..rozhodně je v tom kvalita a vědomí,o čem chce s-kore (štěpán ) psát
asi je par lidi,komu se ta hudba nelibi,ale z určityho uhlu pohledy at je ti to líbí nebo ne,je v tom kus práce a já ji vidim,jestli ji neviděj ostatní,je to jejich boj
nebylo by špatné zeptat se samotného S-koreho jak to vidí ne? Nějaký rozhovor, jak to sním teď je jestli se nechce vrátit k hudbě.. co?
To Štěpáne nemyslim, protože fandové PSH jsou už o deset let starší nebo jak jsou dlouho na scéně.Zato těm Tvojim je max 16 a když jsem nedávno viděl dvě holky na zastávce tramvaje jak tě poslouchaj z mobilu, musel jsem se smát…..bylo jim max 13.
Jinak nic proti tobě, poslouchám tě taky a jsem o dvacet let starší než tvoje fans, můj hlas však dostal Marpo a Dramatikz.
Spydy: Pravdu díš, ale PSH 10 let zpátky nejsou PSH dnes. Tedy bohužel. Dnes dělaj právě tu hudbu vyhulenejch dvanáctiletejch borců s flexou.
Jinak článek tak nějak vystih můj názor. Musím přiznat ale, že Dopisy se mi tak nějak líbily víc.
(Komentář nebyl schválen z důvodu porušení podmínek – vulgarita, vyhrožování)
nechci rejpat, ale myslim, že se píše dvěma, ne dvěmi
jenom pro příště…
jinak článek dobrej, ale ty písničky se mi neposlouchaj příjemně, něco mezi kabátama a nohavicou, jenom hudebně je to prostě bližší kabátům…
S-KORE ARMY!!! Nikdy mě jeho hudba neomrzí, vím o čem zpívá, rozumím mu, chápu…
Škoda, že S-KORE sám o sobě nás opustil, ale tak uslyšíme ho v nové kapele, kde už nepůjde o hiphop a rap že ano??
Nechapu jak někdo muže srovnavat S-koreho s Marpem..Pekna blbost..S-kore ma o dost navrch. Když Marpo ve svym textu rekne – ziskal jsem fanoušci tak že tohle je kvalitni hudba..to je trosku ujetý nemyslíte? Jinak S-KORE a MAAT vedou na CZ scéně